Skip to content →

Pomůže zamezit GDPR kyberzločinům?

Ve včerejším dni jsem se zúčastnil rozhlasového interview s moderátorem Janem Bumbou v pořadu Interview Plus vysílaného v 11.35h na Českém rozhlase Plus. Diskutovali jsme na téma, jestli GDPR může nějak pomoci zamezit kyberzločinům, či zda vůbec něco zásadního GDPR v tomto ohledu mění.

Jaké jsou mé názory na to, případně můj pohled na celou problematiku kolem kyberzločinů dneška, si můžete vyslechnout ze zvukového archivu rádia.

Z celého tohoto interview bych vypíchnul hlavně následující věci, které jsou dle mne zcela zásadní.

  • GDPR kyberzločinům nijak nezamezí. GDPR řeší pouze zpřesnění procesu, případně zavádí nové procesy, do vztahu s nakládáním s osobními údaji klientů nebo zaměstnanců. To je záslužné, ale vícehož nic. Z velké části jen ochraňuje lidi před sebou samými, bohužel.
  • Všichni to víme, ale jen Lukáš to říká nahlas 🙂 GDPR je super business pro právníky a konzultanty. Ty mají čerstvý vítr do svých plachet. V zásadě to ale tak moc dramatické není pro někoho, kdo již nyní dodržuje zákony a samozřejmě má nastavené nějaké, alespoň bazální, pracovní procesy, které dodržuje. Ideálně standardizované.
  • V síti Internet je potřeba se chovat tak, jako v běžném civilním životě třeba na ulici – nikomu nesdělovat citlivé osobní údaje zbytečně, chovat se obezřetně. Rouška pomyslné anonymity je zcestná. Vždy je každý dohledatelný (až samozřejmě na pár geeků, kteří umí tento proces značně zkomplikovat až de-facto znemožnit).
  • Je potřeba trvalé a zkušenostní edukace. Ne jen našich dětí, které přicházejí do styku s různými technologiemi již od raného věku, ale také generaci starší, protože současné technologie mají vývoj v posledních cca 20-30 letech. To je hodně málo – jedna generace. Děti je potřeba vést k tomu, že je Internet je super věc, ale je potřeba se na něm chovat stejně tak bezpečně, jako třeba na přechodu pro chodce. Těm starším je potřeba zase vtloukat do hlavy to, že ne vše, co je někde napsané a tváří se jako důvěryhodné, musí být nutně pravdivé a důvěryhodné.
  • Dá se ukrást identita? Jasně, že dá. A děje se to již nyní. Nicméně pro většinu kriminálních gangů je lepší se zaměřit na něco jiného – ekonomick ziskovějšího (třeba přepadnou auto), než blbnout na sociálních sítích. Doba ale, kdy se toto bude dít jistě přijde. Dříve či později. Určitě.
  • Jak to, že nejsou lidé v bezpečí na internetu? Protože jsou to lidi. Registrují se všude možně, do přátel na sociálních sítích si dávají kontakty, které vůbec neznají a celkově se chovají dle známých psychologických vzorců, kde čím více máme známých, tím více si připadáme socializovaní a tím více si budujeme svůj společenský kredit.

Je to můj názor. Nikomu ho nenutím, ovšem rád o něm otevřeně diskutuji, protože nikdo moc málo nechce šťourat do témat, která jsou tak trochu třaskavá 🙂

Published in Média

One Comment

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *